Řádka 6: | Řádka 6: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Tento rozlehlý barokní zámek byl postaven v letech | + | Tento rozlehlý barokní zámek byl postaven v letech 1684-1686 podle návrhu architektů Jacob Roman a Daniel Marot pro guvernéra Viléma III. a královnu Marii II. Stuartovnu. Barokní zahradu navrhoval Claude Desgotz, , synovec André Le Nôtra. |
- | Zámek sloužil jako letní sídlo pro nizozemského guvernéra William III., který byl pod jménem William III. v letech 1688-1701 taky králem Anglie. | + | Zámek sloužil jako letní sídlo pro nizozemského guvernéra Viléma III. (William III.), který byl pod jménem William III. v letech 1688-1701 taky králem Anglie. |
Zámek byl až do roku 1975 letní sídlo domu Oranžistů, nizozemské královské rodiny. | Zámek byl až do roku 1975 letní sídlo domu Oranžistů, nizozemské královské rodiny. | ||
Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Zámek se stal vzorem pro mnoho podobných staveb v Evropě, například [[Zámek Nordkirchen]] ve Vestfálsku. | Zámek se stal vzorem pro mnoho podobných staveb v Evropě, například [[Zámek Nordkirchen]] ve Vestfálsku. | ||
- | V Het Loo je nyní muzeum historie nizozemské královské rodiny a nabízí také pohled na 300 let královského života. | + | V Het Loo je nyní muzeum historie nizozemské královské rodiny "Rijksmuseum Koninklijke stallen" a nabízí také pohled na 300 let královského života. Najdete zde např. expozici histirických kočárů, saní, automobilů a nebo i uniforem. |
== Zámecká zahrada == | == Zámecká zahrada == | ||
- | Ze zámku se dostanete přes vysoké terasy ve tvaru U do zahrady. Kolem zámku se nachází barokní zahrada, která se skládá ze dvou hlavních a dvou vedlejších zahrad a je zdobena velkým ''Broderiebeeten'' (tzv. barokní střižené a sázená zeleň do tvaru, např. vyřezané rohy záhonků, obrazce v záhoncích), fontány, slavnostní vázy, sochy a kolonády. Struktura má přísné geometrické tvary, symetrie byla použita konzistentně. | + | Ze zámku se dostanete přes vysoké terasy ve tvaru U do zahrady. Kolem zámku se nachází barokní zahrada, která se skládá ze dvou hlavních a dvou vedlejších zahrad a je zdobena velkým ''Broderiebeeten'' (tzv. barokní střižené a sázená zeleň do tvaru, např. vyřezané rohy záhonků, obrazce v záhoncích), fontány, slavnostní vázy, sochy a kolonády. Struktura má přísné geometrické tvary, symetrie byla použita konzistentně. Zahrada je rozdělena na 4 části. Okruhy na prohlídku zahrady mají délku od 3 do 7 km. |
- | V 18. století byla zahrada stále nejlépe udržována. Pouze horní zahrady se opakovaně měnily podle moderních prvků | + | V 18. století byla zahrada stále nejlépe udržována. Pouze horní zahrady se opakovaně měnily podle moderních prvků. |
- | V zahradě najdete kromě spousty soch taky např. fontánku s globusem země nebo kaskádové vodopády. | + | V roce 1962 byl zámek se zahradami převeden na stát. Bylo to přání původní majitelky - královny Wilhelminy. |
+ | |||
+ | Od roku 1980 se provádějí vykopávky, s pomocí kterých je rekonstruována zahrada do své původní podoby. V roce 1984 byly slavnostně otevřeny pro veřejnost k 300. letému výročí založení zámku. | ||
+ | |||
+ | V zahradě najdete kromě spousty soch (Apolon, Herkules, Samson) taky např. fontánku s globusem země a nebo kaskádové vodopády. | ||
Zámek byl prohlášen za národní památku ([[Rijksmonument]]). | Zámek byl prohlášen za národní památku ([[Rijksmonument]]). | ||
Řádka 35: | Řádka 39: | ||
* Web: Paleishetloo.nl | * Web: Paleishetloo.nl | ||
- | [[Kategorie:Nizozemsko]] [[Kategorie:Holandsko]] [[Kategorie:Atrakce v Nizozemsku - Holandsku]] [[Kategorie:Hrady a zámky v Nizozemsku]] | + | [[Kategorie:Nizozemsko]] [[Kategorie:Holandsko]] [[Kategorie:Atrakce v Nizozemsku - Holandsku]] [[Kategorie:Hrady a zámky v Nizozemsku]] [[Kategorie:UNESCO]] [[Kategorie:UNESCO v Nizozemsku]] |
Zámek Het Loo (nizozemsky/holandsky: Paleis Het Loo) je bývalý královský zámek, severozápadně od Apeldoorn v Nizozemsku. Je celonárodně známý pro svůj zámecký park.
Obsah |
Tento rozlehlý barokní zámek byl postaven v letech 1684-1686 podle návrhu architektů Jacob Roman a Daniel Marot pro guvernéra Viléma III. a královnu Marii II. Stuartovnu. Barokní zahradu navrhoval Claude Desgotz, , synovec André Le Nôtra.
Zámek sloužil jako letní sídlo pro nizozemského guvernéra Viléma III. (William III.), který byl pod jménem William III. v letech 1688-1701 taky králem Anglie.
Zámek byl až do roku 1975 letní sídlo domu Oranžistů, nizozemské královské rodiny.
Zámek se stal vzorem pro mnoho podobných staveb v Evropě, například Zámek Nordkirchen ve Vestfálsku.
V Het Loo je nyní muzeum historie nizozemské královské rodiny "Rijksmuseum Koninklijke stallen" a nabízí také pohled na 300 let královského života. Najdete zde např. expozici histirických kočárů, saní, automobilů a nebo i uniforem.
Ze zámku se dostanete přes vysoké terasy ve tvaru U do zahrady. Kolem zámku se nachází barokní zahrada, která se skládá ze dvou hlavních a dvou vedlejších zahrad a je zdobena velkým Broderiebeeten (tzv. barokní střižené a sázená zeleň do tvaru, např. vyřezané rohy záhonků, obrazce v záhoncích), fontány, slavnostní vázy, sochy a kolonády. Struktura má přísné geometrické tvary, symetrie byla použita konzistentně. Zahrada je rozdělena na 4 části. Okruhy na prohlídku zahrady mají délku od 3 do 7 km.
V 18. století byla zahrada stále nejlépe udržována. Pouze horní zahrady se opakovaně měnily podle moderních prvků.
V roce 1962 byl zámek se zahradami převeden na stát. Bylo to přání původní majitelky - královny Wilhelminy.
Od roku 1980 se provádějí vykopávky, s pomocí kterých je rekonstruována zahrada do své původní podoby. V roce 1984 byly slavnostně otevřeny pro veřejnost k 300. letému výročí založení zámku.
V zahradě najdete kromě spousty soch (Apolon, Herkules, Samson) taky např. fontánku s globusem země a nebo kaskádové vodopády.
Zámek byl prohlášen za národní památku (Rijksmonument).